|
Celkem: 21411 Tento měsíc: 103 Dnes přístupů: 30 |
Kořenové čistírny
|
Vegetační kořenové čistírny jsou plnohodnotným způsobem čištění znečištěných odpadních vod produkovaných domácnostmi. Odstraňování znečištění probíhá pouze přírodními procesy, s minimálními vstupy energie zvenčí. Vegetační kořenové čistírny jsou vhodné pro objekty, které nejsou přímo napojené na splaškovou kanalizaci a disponují dostatečně velkým pozemkem.
Realizace VKČ u vás doma znamená:
Jaká je funkce rostlin v KČOV? • Poskytují prostředí pro růst různých druhů bakterií, které jsou vázány na podzemní část rostlin. • Zateplují povrch kořenové čistírny, což je důležité v zimním období a v chladnějších oblastech. Vegetace na filtračních polích kořenových čistíren není většinou sklízena – odumřelé nadzemní části rostlin vytvářejí „izolační vrstvu“. • Poskytují organický uhlík nutný pro denitrifikaci. Nízká koncentrace organického uhlíku v při tékající vodě může limitovat denitrifikační proces. • Kořeny mokřadních rostlin vylučují celou řadu látek (např. alkaloidů), které mají silné baktericidní účinky. Bylo prokázáno, že obzvláště exkrety rákosu obecného a skřípince jezerního redukují počty bakterií Escherichia coli od 50 do 90 %. • Nezanedbatelná je i funkce krajinotvorná. Díky nim se kořenová čistírna odpadních vod stává místem vhodným pro život řady živočichů a podporuje ekologickou stabilitu i estetickou kvalitu krajiny. • Příjem a využívání organických látek z odpadních vod rostlinami má při čištění odpadních vod druhotný význam. Měření provedená v reálných systémech prokázala, že podíl dusíku akumulovaného v rostlinách tvoří pouze velmi malou část celkově odstraněného dusíku – při optimálních podmínkách může dosáhnout hodnot 5–10 %. • Přísun kyslíku rostlinami do filtračního lože se děje jen v zanedbatelném množství. Rostliny, které se používají k osázení filtračních polí K osázení filtrační náplně kořenových polí se v našich klimatických podmínkách nejčastěji používají následující druhy rostlin: rákos obecný (Phragmites australis) je vytrvalá tráva, která v našich podmínkách dosahuje délky až 4 m, čímž se řadí mezi naše nejvyšší trávy. V zemi zakořeňuje plazivým oddenkem a kořeny, které prorůstají do značných hloubek (60 až 150 cm). Vegetativní rozmnožování je velice intenzivní a děje se dlouhými podzemními oddenky, které dorůstají délky i přes 12 m. Rákos je poměrně tolerantní vůči teplotě, pH a organickému i anorganickému znečištění. Nesnáší pravidelné sklízení, zejména ne sklízení během vegetační sezony. Neroste ve vyšších nadmořských výškách. chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea) Vytrvalá bylina dorůstající výšky až 3 m. Mohutný kořenový systém je propleten oddenky. Na rozdíl od rákosu neprorůstá kořenový systém do takové hloubky (obvykle 20 až 30 cm). Chrastice se rychle rozmnožuje semeny, vegetativními výhony i oddenky. Vytváří kompaktní porost již během prvního vegetačního období. Je tolerantní ke znečištění i promrzání, rozmezí optimálního pH je poměrně úzké. Dobře snáší pravidelné kosení, a to i během vegetační sezony, což je důležité pro odběr nutrientů biomasou. Ve vegetační sezoně je totiž kumulace nutrientů v biomase největší. Především pro malé domovní čistírny lze využít i jiné mokřadní rostliny, které mají navíc i dekorativní charakter: orobinec úzkolistý (Typha angustifolia) orobinec širolistý (Typha latifolia) skřípinec jezerní (Scripuis lacustris) kosatce (Iris spp.) puškvorec obecný (Acorus calamus variegatus)
Nejčastější otázky a odpovědi Nešíří se v některém ročním období kolem KČOV nepříjemný zápach či obtížný hmyz? Odpadní voda je čištěna průchodem přes různé stupně. Ani v jednom z nich voda „nestojí“, tj. nevzniká příhodné prostředí, ve kterém by se líhli v nadměrném množství komáři apod., ani zde nevyčištěná odpadní voda nezahnívá bez přístupu vzduchu. Není ale pravdou, že by toto prostředí bylo prosté komárů. Jejich nadměrný výskyt zredukují další živočichové, kterých je tento umělý mok řad plný.
Čistí KČOV i v zimě? Teplota ovlivňuje biologické i chemické procesy, které jsou důležité pro čištění odpadní vody. Filtrační pole můžeme před zimou izolovat vrstvou biomasy rostlin, které ve filtračním poli rostou, či vytvořením vrstvy ledu zvýše ním hladiny v době, kdy už začíná mrznout. Existují také výzkumy, kdy pro vytvoření ledové vrstvy byla hladina zvýšena poněkud více a po zamrznutí zase snížena tak, aby filtrační pole izolovala i vrstva vzduchu. Pozor! Při rychlém oteplení je však nutné v tomto případě hladinu opět snížit, aby nenarostly řasy a sinice, a tím nedocházelo k zahnívání.
Jak zabezpečit, aby žádoucí rostliny časem nebyly vytlačeny různými plevely? Tak jako je diskutována přítomnost mokřadních rostlin v KČOV, je diskutována i otázka plevelů. Pod pojmem plevel se rozumí v tomto případě všechny rostliny, které nebyly vysázeny, a je snaha růst těchto rostlin potlačit, neboť pouze určité druhy rostlin jsou schopny zajistit do statečné provzdušnění filtračního lože. Růst plevelů lze potlačit dočasným zaplavením povrchu. Pro tento způsob manipulace je nezbytné, aby byl po vrch lože rovný. Provozní zkušenosti však ukazují, že porosty rákosu, zblochanu, lesknice i orobince zcela potlačí růst plevelů v případě dobrého zakořenění a růstu sazenic.
Jak je to se zanesením (kolmatací) kořenových polí? Volné prostory mezi štěrkovou náplní filtračního lože se postupně zanášejí pevnými částicemi, hlavně v místě, kterým odpadní voda do lože vtéká. Tento proces se dá velmi zpomalit poctivým předčištěním na stupních, které filtračnímu loži předcházejí. Dosavadní zkušenosti z existujících čistíren ukazují, že po uplynutí cca 20 let se ne více zanesená část filtračního lože (např. přibližně dvou metrový pás kolem nátokového potrubí) vyjme a nahradí se novým štěrkem. Tyto náklady jsou zhruba stejné jako jakákoliv amortizace, se kterou se při výstavbě počítá.
materiály použity se svolením ZO ČSOP Veronika www.veronika.cz
|
